Spolek Kolumbus je sdružením osob se zkušeností s duševním onemocněním, mezi jeho členy jsou i lidé, kteří malují obrazy. Spolupráce mezi sdružením a jeho výtvarníky je poměrně rozsáhlá: spolek jim pomáhá s nákupem výtvarných potřeb, organizuje společné výstavy, prodává kopie jejich obrazů, přičemž získané peníze používá k financování svých aktivit, …
Výtvarníci mezi členy spolku mají k dispozici počítače, na kterých mohou pracovat. Mohou používat PC ve společné kanceláři organizace a IT technici, kteří pro Kolumbus pracují, jim pomáhají s údržbou domácích počítačů.
O veškerou spolupráci s výtvarníky se stará člen širšího výboru spolku Václav Pelikán. Stará se o rozsáhlou sbírku naskenovaných obrazů od členů organizace a domlouvá prostory k výstavám. Výtvarná díla vkládá do rámečků a euroobalů a poté je prodává na akcích v průběhu roku, touto cestou propaguje spolek i jeho autory. Z výřezů z obrazů vytváří Pelikán odznáčky, některé se dají připnout špendlíkem na oblečení, jiné se dají připevnit magnetem na ledničku nebo na nástěnku.
Kromě kopií má spolek k dispozici i originály obrazů. Dříve je prodával v rámci aukcí, což už dneska nedělá. „Bohužel se to zatím nedaří, jelikož je nutno sehnat lidi, kteří jsou finančně kompetentní, což je v dnešní době problém,“ uvedl Pelikán. Každý rok se vybírá autor, který vytvoří novoročenku. Tu spolek rozesílá partnerům, spolupracujícím osobnostem, organizacím… prostě všem důležitým lidem.
V letošním roce se kvůli pandemii nemoci COVID- 19 nekonala žádná výstava výtvarníků organizace. „Také se pokouším sehnat místo pro výstavy, což je letos zatím velkým problémem kvůli krizovému stavu, který toto po dlouhou dobu znemožnil,“ uvedl Pelikán. Aktuálně pracuje na úpravách obrazů v prodejní sbírce, vkládá je do nových rámů. Také plánuje levněji doprodat starší díla.
Podle Václava Pelikána je výtvarná tvorba lidí, kteří mají zkušenost s duševním onemocněním, specifická a originální. Lidé s duševní poruchou mají jiný pohled na svět, což se odráží v jejich tvorbě. Pelikán, který sám obrazy maluje, ke své tvorbě uvedl: „Pokud jde o mne, moje výhoda je, že v různých skvrnách vidím více tvarů, postav, obličejů apod., než zdravá osoba, někdy je to bohužel otravné, jelikož se to děje kdekoli.“ Výtvarný koordinátor Kolumba si myslí, že „každá duševní porucha... je v podstatě narušením správného vnímání reality. Pokud to dokážeme využít, je to jen k dobru.“ Pro umělce s psychickými potížemi je výtvarná tvorba specifickým druhem relaxace a dočasné úlevy od reality, která bývá často bolestivá.
